Rozptýlený pás

Nacházíme se 100 AU od Slunce. Teplota kometárního jádra může vystoupat sotva 20° nad absolutní nulu. Kotouč Slunce s průměrem necelých 20 úhlových sekund by velikostí v dalekohledu připomínal Mars, nebo Saturn v opozici. Jeho jasnost by byla -16,74 mag a svítivost téměř 10 000x menší než na Zemi. Nacházíme se za terminační vlnou, místem, kde se rychlost slunečního větru zmenšuje na podzvukovou. Jsme v tzv. Heliopauze, kde končí heliosféra a začíná mezihvězdný prostor.

Rozptýlený disk je volným pokračováním Kuiprova pásu. Základní rozdíl oproti Kuiperově pásu je, že tělesa Rozptýleného disku nejsou v rezonanci oběžných drah s Neptunem a nejsou tak na stabilních drahách. V přísluní se mohou dostat až do vzdálenosti 30 AU ke Slunci, později se však vzdalují na 100 AU i více. Některá tělesa jako například Sedna, jsou ale už naprosto mimo sféru vlivu Neptuna a řadí se k tzv. oddělenému disku. V těchto místech nelze hledat přesné hranice, objekty zvolna přechází od Kuiperova pásu až do vnitřního Oortova oblaku. Vzácná blízká setkání těles s Neptunem mohou způsobit následný transport do vnitřní části sluneční soustavy a mohou tak přecházet na dráhu Kentaurů a pak se případně stát i krátkoperiodickou kometou.

V rozptýleném disku se setkáváme s podstatným výběrovým efektem mezi pozorovanými tělesy. Vidíme skutečně jen špičku ledovce, největší tělesa, nebo tělesa, která jsou zrovna poblíž perihelu, či jejichž perihel je blízko Slunce za drahou Neptunu. Ohromné množství mnohem menších těles se zde ovšem pohybuje bez jakékoliv šance zachycení naší současnou technikou. Veškerá tělesa nacházející se v této oblasti jsou v podstatě neaktivní jádra komet. Největším objektem je Eris, u kterého se domníváme, že by mohl být i větší než Pluto.

Kromě původních těles zde má velkou poloosu dráhy i mnoho komet, které byly původně v Oortově oblaku, ale gravitačním rušení cizích hvězd byly uvedeny na dráhu blízkou Slunci a následná změna dráhy gravitací planet umístila kometu i v afelu mnohem blíže - stala se dlouhoperiodickou kometou. Mnoho z těchto komet zažilo mnoho průletů u Slunce a mají již velice slabou a krátkou kometární aktivitu.

O nás

SMPH sdružuje profesionální i amatérské astronomy, se zájmem o drobná tělesa Sluneční soustavy. Pořádá pozorovací expedice, semináře, popularizuje astronomii a poskytuje pomoc začínajícím pozorovatelům.

Kontakt

Jakub Černý: 
kaos@kommet.cz